Networked_Performance

Remix a mediální produkce

networked.jpgRemix and the Rouelles of Media Production — in Networked: a (networked_book) about (networked_art) — has been translated into Czechoslovakian by Pavla Stejskalová: Remix a mediální produkce:

Obliba remixování stoupá

Bylo by těžké představit si umění bez remixování. Naše nejstarší kulturní záznamy obsahují bezpočet příkladů, ve kterých se dochované materiály využily pro tvorbu nových děl. Irští vypravěči neboli “Seanchai” se se svými posluchači dělili o mytické příběhy, jež různě přizpůsobovali a měnili podle tamějšího publika. Klasický starověk nabízí řadu obměněných mýtů a hrdinů a tato tradice pokračuje po celou dobu historie kanonizované západní kultury. Samotný Louis Dudek vyzdvihoval “Nalezený úvod” Johna Roberta Colomba, ze kterého citujeme: “Jestliže A si myslí, že je lepším básníkem než B, zastavme jeho povýšené naznačování. Nechť přepíše báseň básníka B a svoji, tedy vylepšenou verzi publikuje… absurdní návrh? Pouze navrhuji, aby se k sobě moderní umělci chovali stejným způsobem jako řečtí dramatici, renesanční malíři nebo básníci královny Alžběty. Pokud se někdo domnívá, že autorská práva podporují lepší umění, než tomu bylo za barbarských časů, nebudu se ho snažit přesvědčit.” 1

Zastáváme názor, že médium, které básníci síťové kultury upřednostňují, je video. Poezie byla od samého začátku o kvalitě a výběru. Dodnes je typickým příkladem znalosti procesu výběru z velké databanky referencí, zkušeností a literárních strategií, jež básník záměrně přizpůsobuje vlastní představě. Podobně jako poetové, inspirující se vlastními literárními tradicemi, nachází básníci videa (dnešní autoři video remixů) kvalitu ve výběru již existujících materiálů. Rozdíl mezi poezií a videem tkví v tom, že první z nich má kořeny v bývalém ekonomickém systému, ve kterém duševní vlastnictví nebylo o boji mezi kvantitativní a kvalitativní přesností, zatímco nynější a aktivní video se nachází v době, kdy dolování dat a vyhledávání v reálném čase vymezuje, jakým způsobem má být duševní vlastnictví distribuováno a ceněno v kultuře. Výsledkem je stále se opakující otázka originality, která úzce souvisí s  autorskými právy. 2

Naše diskuze o remixování se můžou mnohým umělcům a kulturním teoretikům zdát pochopitelně povědomé. Remixování videa, jak jej chápeme, dnes čerpá z vlivů tak rozdílných, jako jsou estetika hip-hopu, filmová metoda “found footage” a umělecké styly apropriace z galerií dvacátého století. Tato podobnost s technikou defraudace 3 vychází z výtvarné tvorby Situacionistů. Virální vzorce distribuce byly zavedeny kulturním aktivismem zvaným “culture jamming” a hackery.

Začátek 21. století však zaznamenal nebývalý růst v “remixované” tvorbě. K tomu došlo především díky rozsáhlému přístupu k relativně cenově dostupné mediální produkci a distribuční technice. Ti, kteří si tuto techniku smějí dovolit, se mohou v rámci kulturního průmyslu dříve orientovaného na zákazníka stát kulturními producenty. Tyto tradičně jednosměrné komunikační kanály filmu a videa nyní dokážou fungovat v obou směrech.

Dnes lze videa produkovaná za komerčním účelem považovat za podklady pro naše vzájemné debaty. Nemusíme už dále dodržovat harmonogramy stanovené televizními společnostmi. Můžeme hledat podle libosti a média remixovat.

Sociální média jsou definovaná estetikou remixování, což se projevuje zejména v mash-up videích všech druhů. Pro uživatele se remixování obsahu stalo tak běžnou záležitostí, že technický postup začal postrádat význam. Ať už blogeři píší o jiných blozích, sdílejí link, video nebo obrázky, tak samotné tvoření obsahu (profesionálního i amatérského) považují za zvyklost, za něco, co míní vykonávat ve svém každodenním životě. Tento postoj mění vnímanou roli tvůrce a vyžaduje nový rámec kritiky kulturních producentů. Hranice mezi tradičními představami o vysoké kultuře v porovnání s masovou kulturou a amatéry s profesionály začínají rychle mizet. Přesto s sebou tato změna přináší novou fázi sporu, jíž lze nejlépe porozumět ve všudypřítomnosti amatérských produkcí, které představují reálnou ekonomickou sílu, jež není snadno kontrolována těmi, kteří se domáhají práv duševního vlastnictví.

Schopnost obstarat si digitální video z internetu poskytuje lidem příležitost, jak toho dosáhnout bez ztráty kvality. Podobné produkce se vyskytují po celém YouTube a pohybují se od tropení žertů z populární kultury až k vážným a významným politickým výrokům. Zajímavou se jeví diskuse o vlivu remixování videí na ekonomiku video produkce. Remixování videa je v podstatě zdarma stejně jako ideální kasino. Pro obyčejné lidi poskytuje vynikající možnost, jak podrývat propagandistický styl videí pocházejících z průmyslu a vlády.

Jak amatéři rozlišují dnešní video remixy

V případě umělecké tvorby je remix schopný zajít až za systém profesionálů a komerčních podnětů. Pokud jsou komerční zájmy odsunuty stranou, vynoří se nové motivace. Někteří lidé tvoří a dělí se o svou práci z čistého zájmu o zapojení v kulturní síti či je těší samotné sdílení, jiní mají naopak zájem pronášet politické výroky. Pokud analyzujeme remix na základě rozdílných motivací a sociálních struktur, můžeme porozumět uměleckému a politickému potencionálu kultury remixování.

Zatímco se žánry remixování a jejich komunity rozšiřují online, my nacházíme celou škálu motivů pro produkci. Některé se sdílí mezi rozdílnými komunitami a umělci, kdežto jiné jsou odlišné a odporují si. Například MAD editoři v Japonsku remixují pro vlastní publikum a spřátelené umělce podobně jako producenti AMV (animované hudební video) převážně ze Severní Ameriky. Střihači nevydařených videí z YouTube jsou často hnáni také obdobným šoumenstvím, zejména ale usilují o to narušit YouTube a další weby sdílející videa. Ti, kteří vytváří fan videa, už dlouho oslavují, kritizují a rozebírají vlastní základnu s rozsáhlou kolekcí remixů. 4 VJové, již svou práci zavedli v komerčních prostorech, vytváří online komunity se širokou škálou komerčních i nekomerčních podnětů pro produkci.5 Příkladem jsou politická remixovaná videa, která ukazují politickou motivaci typickou pro kulturní jamery (culture jammers).

Na druhou stranu nám remixy filmových trailerů připomínají, že ne všichni tvůrci mají politické, sociální nebo společenské záměry využívat licencovaný materiál zábavního průmyslu. Tito remixující autoři si většinou neuvědomují politiku a zákony, které obklopují prostředí remixu. Zřídkakdy komunikují s kolegy a často upřednostňují vlastní práci. Z těchto důvodů není sociální struktura ve skupině remixovatelů trailerů optimální pro spolupráci a tvůrci nemusí být jedinými přispěvateli, kteří mají méně kolaborativní a více komerční motivace vytvářet video remixy. Tyto remixy jsou také využívány s čistými komerčními záměry pomocí výrobního a maloobchodního prodeje a nechávají návštěvníky, aby si vytvořili vlastní remixy z omezeného množství reklamního video materiálu.

Přesto musíme být opatrní, abychom si to neidealizovali až do takového bodu, že vytvoříme mýtus. Postup amatérů (termín označující osobu, která je zapojená do činnosti a nevyžaduje žádné materiální výhody) by měl být chápán jako odklon od jiných apropriačních praktik. Jde o okrajovou formu mediálního výzkumu a kritiky; způsob, jakým lze vyjádřit vlastní názor nebo změnit představu o kulturním fenoménu, jako jsou průmyslová zábava, komerční výrobky, zprávy, memy a další. Remix nabízí stručné a živé rétorické metody schopné buď infikovat systém masových médií, nebo jej narušit či zapojit do vzájemného vztahu.

Rétorické rozdíly remixovaných záběrů

Zatímco význam mediální gramotnosti a s tím souvisejících kritik médií byl již vyčerpávajícím způsobem postižen, konkrétní vlastnosti video remixu (jako bezprostřednost, aktuálnost, příhodnost a soustředěnost) nám nabízejí nové rétorické příležitosti. Největším rozdílem je použití video remixu jako prostředku řeči, jenž může vytvořit přímé a praktické zapojení s obrazotvorností osvobozené nejen od tradičních estetických problémů, ale také od institucionalizované politiky. Je užitečné zamyslet se nad tím, jak může video remix jakožto niterný a bezprostřední nástroj pro sdělení zprávy nahradit textový komentář, názor nebo nesouhlas.

Pokud vezmeme v potaz zmiňovanou podobnost s poezií, je zřejmé, že video je obeznámeno s poetickou licencí nejen z hlediska pohodlného přístupu k materiálu (básník může vybírat slova ze své rostoucí slovní zásoby stejně jako remixovatel videa lehce přistupuje k databázi již existujícího videa), ale také z ekonomické stránky (psaní není nijak drahé a editování videa se stalo nečekaně dostupným). To může být částečně způsobeno tím, že celé generace lidí byly, jakožto spotřebitelé, doslova bombardovány obrazy. Jakmile programování zpřístupnilo výrobu videí, staly se amatérské postupy nebo nezávislé produkce obdobně přirozenými jako třeba mluvení.

Samozřejmě remixování videa v žádném případě neuniklo obchodním zájmům, dominujícím kulturní produkci. Podklady, které využívají online remixy, se často skládají z nejprodávanějších filmů a televizních pořadů nebo z předních videoklipů a reklam. Reklamní průmysl si sám o sobě vybral estetiku remixu proto, aby apeloval na novou tržní strukturu vzdorovitých profesionálních spotřebitelů.  Nicméně onen propastný rozdíl mezi reklamní agenturou, která legitimně zajišťuje práva a která platí za použití řady klipů chráněných autorskými právy v reklamě, a mezi jednotlivými remixovateli, kteří z klipů, ke kterým nemají žádné oprávnění, vytváří politické remixy, je zřetelný. A tento rozdíl je ještě dále prohlubován počiny mnohých autorů remixů, kteří riskují postihy spojené s autorskými právy, a to i za cenu, že za svoji práci nedostanou zaplaceno. V této válce o informace může útěk z komerčních tlaků a restrikcí poskytnout autorům politických remixů potenciálně mocnou zbraň. Může totiž znamenat odolnost vůči firemní kooptaci, zplnomocnit diváky a nabídnout pedagogicko-politický nástroj.

Můžou video remixy změnit ekonomii video produkce?

Walter Benjamin vyzval umělce, aby se ujali nejen úkolu produkování, který má progresivní politický charakter, ale aby tak učinili prostřednictvím moderních prostředků produkce, které podporují ostatní umělce k obdobnému přístupu: “[Autorova] práce nevyvíjí pouze produkty, ale zároveň pracuje se všemi prostředky produkce… Autor, jenž nenaučí nic spisovatele, nemůže naučit nic ani nikoho dalšího. Zásadním faktorem je ukázkový typ produkce, který za prvé umožňuje vést ostatní producenty k této produkci a za druhé jim představuje vylepšená zařízení, jež mohou používat.”6

Postupy, které se využívají v remixování videí, můžou být také považovány za mediální aktivismus, jelikož postupně oslabují zákony a monopoly, jež dominují průmyslové kultuře a mění ji v komoditní trh. Fair use, Creative Commons7 a copyleft8 snižují náklady na kulturní spoluvlastnictví a dávají producentům sdělovacích prostředků příležitost vykonávat své řemeslo v demokratickém stylu. Zároveň výzvy, které video remixy představují pro roli copyrightu, mohou přispět k diskusi o změně zákonů, jež se uplatňují na další formy duševní práce, jako je věda nebo vývoj softwaru.

Aktivisté všech typů můžou těžit z nízkých nákladů na remixování videí. Některé politicky motivované remixy mohou přispět k různým progresivním kauzám a prohlubovat solidaritu mezi umělci tvořícími remixy, mediálními aktivisty a hnutím za sociální spravedlivost. Video remix může sloužit nejen jako důležitý příklad progresivní kulturní produkce, ale nabízí také prostor pro diskuzi, na kterou v hlavním proudu kulturního průmyslu není prostor.

Umělci jako Negativland9 a John Oswald jsou příkladem jednotlivců, pro které je umění prostředkem ke zpochybnění ekonomických vztahů kulturní produkce. Obohacující je zde také ovšem otázka, zda velké umělecké komunity věnující se remixu mohou či nemohou společně pracovat a stavět tak na těchto minulých vítězstvích. Komplikací je, že většina nejnavštěvovanějších platforem pro sdílení videí sídlí na webových stránkách vlastněných velkými korporacemi. Ba co více, hrstka obrovských konglomerátů, která dnes vlastní práva k většině médií, je často schopná pod hrozbou žaloby odradit potenciální umělce. Přiznané zacházení se zdroji a aktivistické aktivity jednotlivých umělců a uměleckých skupin věnujících se remixům jsou tudíž kvůli nutnosti financí zastaveny často ještě dříve, než se stanou předmětem právních otázek.

Jaká je budoucnost remixování videí a jak jí docílíme?

Vzhledem k faktu, že počet video remixů roste, měli bychom se zaměřit na překážky, kterým čelí, a překonat je. Práce autorů věnujících se remixům je spojena s řadou hodin strávených nad hledáním a konvertováním záznamu. Mnoho tvůrců také odrazuje náhodné vymazávání videí na základě copyrightu nebo strach z právních následků. Řešení těchto problémů nespočívá pouze v právní a technologické reformě, ale také ve vývoji a obohacení samotných komunit autorů. Právě tyto komunity nabízí tvůrcům možnost poradit se v otázkách estetiky a techniky se svými současníky. Metadata mohou umělcům pomoci těžit ze zdrojového materiálu. Neziskové distribuční stránky umožňují autorům nahrát své výtvory bez toho, aby se obávali náhodného vymazání nebo zneužití ze strany ostatních uživatelů. Ukázkovým příkladem je projekt The Archive of Our Own (“náš vlastní archiv”) organizace pro transformativní díla Organization for Transformative Works10. A my se můžeme zaměřit na diskuse probíhající v těchto komunitách, abychom zde nalezli nový pohled na budoucnost video remixu.

Přestože často uvažujeme o tvůrcích online video remixů jako o velké demografii uživatelů, měli bychom se také zaměřit na individuální autory nebo tvůrce: tj. osoby u počítače, které pracují se střihačským softwarem, vybírají a dohromady dávají fragmenty různých médií. Kromě toho, že této činnosti věnují fanaticky veškerý svůj volný čas, jsou také stavebními kameny kulturní reprodukce. Asi nikoho nepřekvapí, že tvůrce je základní podstatou kulturní produkce. Hodnota individuální práce je pak zásadní pro naše diskuze o tom, jak chceme budovat své umělecké komunity.

Vybrala Marie Meixnerová, z anglického originálu Remix and the Rouelles of Media Production přeložila Pavla Stejskalová.

“Remix and the Rouelles of Media Production” [online]. In.: Networked: a (networked_book) about (networked_art), http://networkedbook.org/, naposledy upraveno 11. června 2011. [čerpáno 28. 12. 2012] Dostupné z WWW: <http://wiki.networkedbook.org/index.php/?title=Remix_and_the_Rouelles_of_Media_Production>.

Text i jeho překlad jsou publikovány pod licencí 3.0 Creative Commons (The “Attribution-ShareAlike” licence).

1. Colombo, John Robert. “A Found Introduction” Open Poetry. Ed. Ronald Gross a George Quasha. Simon & Schuster: New York, 1973. 431-435 [↩]
2. Pro více detailů ohledně otázek originality, autorských práv a kultury v dnešní ekonomice, viz Lawrence Lessig.
3. Remix: Making Art and Commerce Thrive in the Hybrid Economy. Penguin Press: New York, 2008. [↩]
4. Ken Knabb: “Francouzské slovo détournement znamená odchylka, odvedení, odklonění, překroucení, zneužití, zpronevěra, únos, jinak odbočení z běžného směru nebo cíle…” [↩]
http://www.video24-7.org/video/vidding.html [↩]
5. http://thru-you.com/ [↩]
6. Walter Benjamin, “The Author as Producer,” New Left Review I/62, July-August 1970 [↩]
http://creativecommons.org/about/what-is-cc [↩]
7. http://www.gnu.org/copyleft [↩]
8. http://negativland.com/riaa/post.html [↩]
organizace, která podporuje činnost fanoušků – pozn. překl. [↩]

Print PDF


Jul 17, 12:45
Trackback URL

Leave a comment

Live Stage

Tags


calls + opps performance livestage exhibition installation mobile networked writings participatory locative media augmented/mixed reality event new media video interactive public net art conference virtual intervention distributed second life sound political technology narrative festival tactical lecture conversation art + science social networks social games history dance surveillance music workshop urban collaboration mapping live upgrade! reblog activist wearable immersive public/private architecture data platform body collective aesthetics environment city film identity systems telematic culture wireless visualization web 2.0 site-specific place open source ecology webcast tool software text research intermedia community space audio radio nature hybrid 3-D avatar audio/visual e-literature responsive pyschogeography presence interdisciplinary media interview object physical global/ization ubiquitous theory theater biotechnology relational play archive code bioart news generative DIY light robotic place-specific hacktivism synthetic p2p cinema education remix agency interface im/material live cinema language labor copyright algorithmic mashup simulation animation perception image free/libre software multimedia artificial motion tracking convergence voice reenactment machinima gift economy streaming emergence cyberreality glitch webcam tv DJ/VJ censorship ARG nonlinear transdisciplinary touch recycle asynchronous fabbing tag semantic web hypermedia chance synesthesia biopolitics social choreography tangible app forking unconference gesture 1
1 3-D ARG DIY DJ/VJ activist aesthetics agency algorithmic animation app architecture archive art + science artificial asynchronous audio audio/visual augmented/mixed reality avatar bioart biopolitics biotechnology body calls + opps censorship chance cinema city code collaboration collective community conference convergence conversation copyright culture cyberreality dance data distributed e-literature ecology education emergence environment event exhibition fabbing festival film forking free/libre software games generative gesture gift economy glitch global/ization hacktivism history hybrid hypermedia identity im/material image immersive installation interactive interdisciplinary interface intermedia intervention interview labor language lecture light live live cinema livestage locative media machinima mapping mashup media mobile motion tracking multimedia music narrative nature net art networked new media news nonlinear object open source p2p participatory perception performance physical place place-specific platform play political presence public public/private pyschogeography radio reblog recycle reenactment relational remix research responsive robotic second life semantic web simulation site-specific social social choreography social networks software sound space streaming surveillance synesthesia synthetic systems tactical tag tangible technology telematic text theater theory tool touch transdisciplinary tv ubiquitous unconference upgrade! urban video virtual visualization voice wearable web 2.0 webcam webcast wireless workshop writings

Archives

2014

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2013

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2012

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2011

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2010

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2009

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2008

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2007

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2006

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2005

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul
Jun | May | Apr | Mar | Feb | Jan

2004

Dec | Nov | Oct | Sep | Aug | Jul

What is this?

Networked Performance (N_P) is a research blog that focuses on emerging network-enabled practice.
Read more...

RSS feeds

N_P offers several RSS feeds, either for specific tags or for all the posts. Click the top left RSS icon that appears on each page for its respective feed. What is an RSS feed?

Bloggers

F.Y.I.

Feed2Mobile
Networked
New Radio and Performing Arts, Inc.
New American Radio
Turbulence.org
Networked_Music_Review
Upgrade! Boston
Massachusetts Cultural Council
New York State Council on the Arts, a State agency
Thinking Blogger Award

Turbulence Works

These are some of the latest works commissioned by Turbulence.org's net art commission program.
A More Subtle Perplex A Temporary Memorial Project for Jobbers' Canyon Built with ConAgra Products ABSML Ars Virtua Artist-in-Residence (AVAIR) (2007) Awkward_NYC Bonding Energy Bronx Rhymes Cell Tagging (2006) Channel TWo: NY Condition:Used Constellation Over Playas Data Diaries Domain of Mount Greylock—Video Portal Eclipse Empire State Endgame: A Cold War Love Story by Tal Halpern From the Valley of the Deer FUJI spaces and other places by Nurit Bar-Shai Global Direct Google Variations by Leonardo Solaas Gothamberg (2007) Grafik Dynamo (2005) Grow Old Handheld Histories as Hyper-Monuments (2007) html_butoh (2007) I am unable to tell you I'm Not Stalking You; I'm Socializing by Liz Filardi iLib Shakespeare (the perturbed sonnet project) INTERP Invisible Influenced by Will Pappenheimer and Chipp Jansen iPak - 10,000 songs, 10,000 images, 10,000 abuses by Ajaykumar iSkyTV Journal of Journal Performance Studies L-Carrier Les Belles Infidèles look art Lumens My Beating Blog (2006) MYPOCKET by Burak Arikan No Time Machine by Daniel C. Howe and Aya Karpinska Nothing Happens: a performance in three acts (2006) Nothing You Have Done Deserves Such Praise Oil Standard (2006) Panemoticon Peripheral n°2: KEYBOARD (2006) Playing Duchamp by Scott Kildall Plazaville Psychographics: Consumer Survey Recollecting Adams School of Perpetual Training Searching for Michelle/SFM Self-Portrait (2006) Shadow Play: Tales of Urbanization of China ShiftSpace Social Relay Mail Space Video Spectral Quartet Superfund365, A Site-A-Day (2007) This and that thought. Touching Gravity 2/Tilt Tumbarumba Tweet 4 Action Urban Attractors and Private Distractors (2007) We Ping Good Things To Life Wikireuse Without A Trace WoodEar Word Market Yeas and Nays You Don't Know Me [ openspace ] wilderness [meme.garden] (2006)
More commissions